Reflexní otáčení
Reflexní otáčení je terapeutický vzor z terapeutického systému Vojtovy metody, je to model, jehož analogii (kineziologicky odlišnou) vidíme ve spontánní motorice. Rozdíly mezi reflexním otáčením a spontánním otočením:
- Proces otáčeníí začíná v případě RO na konci kaudálním (osa pánevní), spontánní otáčení na konci kraniálním (osa ramen)
- RO končí v diferencovaném lezení po čtyřech, spontánní otáčení končí v poloze na břiše s oporou o lokty.
1. fáze reflexního otáčení
Výchozí poloha
- hlava je otočena 30° k jedné straně (rozlišení končetin na čelistní a záhlavní)
- podélná osa těla ve středním postavení v rovině frontální
- osy ramen a pánve jsou kolmo na podélnou osu těla
- končetiny jsou volně na podložce
Aktivační zóna
- hrudní zóna
lokalizace: průsečík mamilární linie a bráničního úponu (výše 7 žebra, mezi 6. - 7. žebrem nebo 7. a 8. žebrem)
směr: dorzálně, mediálně, kraniálně (možnost přidání aktivačních bodů - linea nuchae, spodina ústní, okraj protilehlé očnice)
Očekávaná (plánovaná) hybnost
- hlava: rotuje se - směr strana záhlavní, neuklání se
- trup - rozvinutí hrudníku, nádech do hrudníku, zatažení žeberních oblouků
- pánev - střední postavení, koncentrické stažení břicha, rotace směr záhlavní strana, kraniálně na ČS
- páteř - rotace, neuklání se, nemá lordózu ani kyfózu - napřímení
- zevní rotace všech klíčových kloubů
- ČHK: - ZR, lehká abdukce, flexe v rameni, semiflexe v lokti, střední postavení předloktí, dorzální a radiální flexe, palec více do abdukce, abdukce metakarpů
- ZHK: - ZR, abdukce do 90°, flexe v lokti méně než 90°, střední postavení předloktí, rozvinutí akra lehce KD
- obě DKK: zevní rotace vyváženě s VR - střed, lehká abdukce, flexe do 90°, koleno flexe do 90°, hlezenní kloub nulové postavení ve středním postavení (není supinace ani pronace)
