Vojtova metoda

Vojtova metoda

Vojtova metoda je neurokineziologický diagnostický a terapeutický systém vytvořený na základě dlouholetého pozorování a empirie.

Při hledání terapie pro děti se spastickou centrální parézou Vojta aktivoval pohybové vzory, které
doposud u těchto dětí neviděl, což ho přivedlo k objevení reflexní lokomoce (vrozených modelů CNS – reflexního plazení a reflexního otáčení). V průběhu svého pozorování kineziologicky popisoval aktivované vzory reflexního plazení a reflexního otáčení a hledal jejich analogie ve vývoji motoriky. Díky tomu jako první exaktně popsal vývojovou kineziologii, čímž zásadně obohatil a nasměroval obor rehabilitace jako takové.

Pochopit aktivační systém reflexní lokomoce prof. Dr. Václava Vojty (Vojtovu metodu) vyžaduje nejen změnu v kineziologickém myšlení a chápání funkčních souvislostí, ale především pochopení lokomočního principu člověka a jeho neurofyziologickou podstatu. V tomto smyslu pak může být nabídnuta motoricky ohroženému nebo již postiženému jedinci Vojtova cílená terapie, která je schopna zasáhnout postiženou motoriku na úrovni řízení v CNS.

Jak vidíme lidskou lokomoci. Lokomoční projev člověka (pohyb vpřed) je zcela automatický a slouží k dosažení chtěného cíle, tzn., že nemyslíme na pohyb, který vykonáváme, myslíme jen na cíl, kterého chceme dosáhnout.

Každá lokomoce je automaticky řízena, vychází z jistého držení těla (postury) a je-li centrální řízení motoriky člověka nepostiženo, pak je prováděna ve zkříženém pohybu. Na kvalitě souladu složek lokomoce (posturální aktivita, vzpřimovací mechanizmy, fázický pohyb) závisí kvalita projevené lokomoce. Jinými slovy, lokomoce je komunikační prostředek, který se zcela automaticky zapíná. Lokomoce se neučí, ale „zapíná“ se.

Vyjádření vztahu polohy a pohybu zcela jednoduše vyjádřil Magnus již v roce 1916: „Každý pohyb začíná v určité poloze a končí v určité poloze. Poloha doprovází pohyb jako stín.„

Diagnostika

Pravidla ideální motorické ontogeneze jsou velkým přínosem rovněž pro lékaře, diagnostikující pohybové postižení. Aby lékař správně pochopil a ohodnotil polohové testy a primitivní reflexologii a stanovil správnou diagnózu a terapii, musí se velmi dobře orientovat ve vývojové kineziologii.

Vojtova diagnostika zahrnuje v první řadě vývojovou kineziologii, sedm polohových reakcí a dynamiku primitivních reflexů. Řemeslná znalost polohových reakcí konfrontována s vyšetřením posturální aktivity a primitivní reflexologie vytváří cestu k vývojové diagnóze.

Toto se vyžaduje především od lékařů, ale i fyzioterapeut má znát polohové reakce, aby mohl být hodnocen terapeutický postup. Fyzioterapeut není povinen vyšetřit primitivní reflexy, avšak dobrý fyzioterapeut je zná a některé z nich umí i vyšetřit a ověřit si tak přítomností nebo naopak nepřítomností toho či onoho reflexu dobrý výsledek konkrétního terapeutického programu.

Přehled primitivní reflexologie a obsah polohových reakcí v takovém rozsahu, jak ho využívá terapeut, bude předmětem následujících kapitol.

Včasná diagnostika hybné poruchy u dítěte v jeho ranném věku spočívá ve vyhodnocení tří parametrů:

  1. je nutné správně ohodnotit úroveň ontogeneze motoriky, posturální aktivita
  2. dítě je vyšetřeno reflexologicky
  3. je vyšetřena posturální reaktibilita prostřednictvím polohových testů

Včasná diagnostika hybné poruchy dítěte je důležitá vzhledem k jeho dalšímu motorickému vývoji.

Při správném ohodnocení ohrožení motorického vývoje může být okamžitě zahájena rehabilitační léčba.

Je obecně známo, že plasticita CNS (obnovování neuronálních spojení, eventuelně vytváření dalších spojení, přejímání funkcí na úrovni CNS apod.) je v ranném věku dítěte největší. Pokud dítě začíná kontaktovat se svým okolím a nemá k dispozici normální motoriku, pak zcela automaticky použije náhradní motorické projevy. V tomto okamžiku se začíná viditelně objevovat motorické postižení dítěte, které rozpozná většinou i laik. Je velké nebezpečí (viz kvantifikace hybné poruchy a ohrožení motorického vývoje), že se tato náhradní motorika začne častým používáním fixovat a znemožní definitivně nástup normální motoriky. První náhradní motorické modely tak může zkušený diagnostik prostřednictvím analýzy motorické spontánní hybnosti pozorovat nejpozději v 6 týdnech věku dítěte, kdy již 75 % dětí kontaktuje a usmívá se.

Náhradní motorika se v prvním trimenonu plně rozvine a v druhém trimenonu se u inteligentního dítěte začne fixovat. Začínat odstraňovat hybnou poruchu ve třetím trimenonu může být u vážnější hybné poruchy již příliš pozdě a že porucha bude mít daleko větší následky, než by měla při zahájení terapie v prvním trimenonu. Nejmarkantněji to vidíme u hemiparetického syndromu. Odhalení pohybové poruchy ve čtvrtém trimenonu nebo dokonce ve věku jednoho roku dítěte nese s sebou velké následky. Dítě, které by při včasně zahájené terapii mohlo být bez problémů a nebo s minimálními problémy, zůstává trvale postiženo.

Výsledek rehabilitační léčby je tedy nesmírně závislý na včasnosti zahájení terapie. Existuje však více faktorů, které ovlivňují výsledek naší práce. Především je to rozsah postižení, avšak podmínky a přístup k terapii v rodině hrají nemalou úlohu.

Přístup terapeuta a jeho schopnosti jsou v daném okamžiku vždy klíčové.

Diagnostický problém představuje i nenápadná hybná porucha.

Dítě se hrubě motoricky vyvíjí tzv. „docela dobře“ a ujde tak pozornosti jak rodičů tak i odborníků a objeví se až při vertikalizaci dítěte. Dítě pak stojí na špičkách, eventuelně na jedné špičce a jsou pozorovatelné i další odchylky od normy, které vyžadují rehabilitační léčbu. Toto dítě, pokud by bylo včas diagnostikováno a správně léčeno, by bylo zcela bez motorických obtíží.

Včasnou diagnostikou a cílenou motorickou léčbu lze hybnou poruchu dítěte minimalizovat.

Indikace a kontraindikace vzorů reflexní lokomoce

Indikace

Obecně lze říci, že reflexivní lokomocí lze vužít u jakéhokoliv hybného postižení (v neurologii, ortopedii, traumatologii apod.), protože Vojtova metoda pracuje s geneticky zakódovaným globálním vzorem a obecně platnými neurofyziologickými principy.

Aktivací vzorů RL očekáváme fyziologické nastavení páteře ve všech třech rovinách, hlavy a všech kloubů, diferenciaci svalů z pohledu vývoje, rozvinutí hrudníku, koordinace orofaciální oblasti, koordinace polykání a žvýkání, koordinace pohybu očí, pozitivní ovlivnění sfinkterů.

Příklady:

  1. stavy po operacích hrudníku, problémy dechových funkcí, astma bronchiale
  2. centrální parézy v dětském i dospělém věku
  3. vertebrogenní onemocnění akutní i chronické skoliózy
  4. periferní parézy, při nepoškození alfa motoneuronu v předním rohu míšním
  5. periartritis humeroskapularis
  6. ortopedické vady nohou, hrudníku, dysplazie kyčlí

Kontrandikace

  1. 10 dní po očkování polio
  2. vysoké dávky kortikoidů
  3. těžké mentální stavy, prvky autismu v projevu dítěte
  4. akutní onemocnění a teplota nad 38°
  5. průjmové onemocnění, zvracení

V brzké době budou na webu dostupné všechny informace. Pokud vám nějaké chybí, napište nám e-mail či zavolejte.

+420 585 413 102
rl-corpus@rl-corpus.cz

This will close in 10 seconds